Opravdová povidla nepoznáte podle sladkosti, ale podle hustoty. Lžíce v nich má stát a barva má být skoro černá. Tajemství není v cukru, ale v čase. Čím déle se švestky odpařují, tím víc se jejich vlastní cukr soustředí.
Výběr švestek
Nejlepší jsou pozdní modré odrůdy, u nás hlavně domácí švestka a bystrické. Mají méně šťávy a pevnou dužinu, takže se nerozvaří na řídkou kaši. Plody musí být přezrálé, klidně už trochu scvrklé na stromě. Vypeckujte je a nakrájejte na čtvrtky.
Pomalé zahušťování
Klasicky se povidla míchají v kotli hodiny, ale trouba práci usnadní. Dejte švestky do širokého pekáče a vložte do trouby vyhřáté na 150 °C. Každou půlhodinu zamíchejte a stěny pekáče seškrábněte. Po třech až čtyřech hodinách se hmota ztmaví a zhoustne. Teprve na konci přidejte podle chuti špetku mletého hřebíčku nebo badyánu.
- Nepřidávejte vodu, švestky pustí dost vlastní šťávy.
- Pekáč nezakrývejte, jinak se pára nemá kam ztratit.
- Hustotu zkoušejte na studeném talířku, kapka nesmí téct.
Plnění do skleniček
Horká povidla naplňte do čistých zavařovaček až po okraj, otřete hrdlo a zavíčkujte. Sklenice otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout pod utěrkou. Bez konzervantů vydrží v chladné spíži klidně rok. Voní po podzimu a na vánočku nebo do buchet se hodí líp než cokoli kupovaného.